Proč jsem pořád unavená, i když odpočívám?

Jsou lidé, kteří spí osm hodin denně. Občas si řízeně odpočinou, dají si víkend bez jakékoliv práce a přesto mají pocit, že jsou stále unavení. Není to ale obyčejná únava po náročném dni. Je to hlubší vyčerpání. Pocit, jako by člověk dlouhodobě fungoval ze svých rezerv a tělo už nemělo z čeho brát.

Je to přesně ten stav, kdy člověk ráno vstane a už je unavený. Nemá energii ani na věci, které má za normálních okolností rád. A nemusí to být nutně příznak nastupující nemoci, ale projev dlouhodobého přetížení organismu, psychiky i nervové soustavy.

Dnešní doba je rychlá a plná tlaku. Máme pocit, že musíme všechno zvládat, být výkonní, neustále něco stíhat a ideálně ještě působit, že to všechno zvládáme v klidu. Na tento vnější tlak každý z nás reaguje jinak. Někdo tento tlak vnímá více, jiný méně. A pokud dlouhodobě žijeme proti sobě, tělo si to dříve nebo později začne vybírat.

Pak je tu ale ještě tlak vnitřní, který vzniká uvnitř nás samotných. Často jsme to my sami, kdo na sebe klade příliš velké nároky. Nic není nikdy dost dobré, potřebujeme všechno zvládnout, neumíme odpočívat bez pocitu viny a dlouhodobě potlačujeme vlastní potřeby.

Často se až příliš staráme o druhé, pomáháme jim, strachujeme se o ně a sami sebe dáváme až na poslední místo. Jenže někdy tím druhým nevědomky bereme prostor, aby našli svou vlastní sílu a cestu.

Tělo k nám často promlouvá dřív, než jsme ochotni poslouchat

Naše tělo je úžasný indikátor toho, co je pro nás dobré a co ne. Pokud dlouhodobě žijeme způsobem, který nám nesvědčí, začne nás upozorňovat. Nejprve jemně - únavou, napětím, horším spánkem, podrážděností nebo pocitem, že už vlastně "nemáme z čeho brát". A pokud ho dlouho neposloucháme, začne si o pozornost říkat hlasitěji. Protože tělo neumí fungovat bez následků do nekonečna.

Někdy dojde až na úplnou hranici svých možností. Někteří lidé mi vyprávěli, že se dostali do stavu, kdy i několik měsíců téměř nedokázali fungovat. Neměli sílu vstát z postele, zvládat běžné věci ani normálně pracovat. A právě v takových chvílích je velmi důležité nepodceňovat zdravotní stránku celého problému a obrátit se na lékaře nebo odbornou pomoc.

Dlouhodobé vyčerpání totiž není „jen v hlavě“. Organismus může být skutečně přetížený a nervová soustava dlouhodobě vyčerpaná. Někdy může jít o důsledek dlouhodobého stresu, vyhoření, psychického přetížení, ale také o zdravotní problém, který potřebuje odbornou péči.

Možná to znáte i vy. Vezmete si pár dní volna, chvíli se cítíte lépe. Ale po návratu se velmi rychle vrátíte do stejného vyčerpání jako předtím. Protože skutečná únava často nevzniká jen z nedostatku odpočinku. Velmi často souvisí i s naším vnitřním nastavením vůči životu a vůči sobě samotným.

Někdy totiž žijeme příliš dlouho ve výkonu. Máme pocit, že musíme všechno zvládnout, být silní, nezatěžovat (neotravovat) druhé a ještě chvíli to vydržet. Jenže právě takové nastavení člověka pomalu, ale jistě, vyčerpává.

Když už tělo nemá z čeho brát

Právě tady může být Reiki jemnou podporou ve chvíli, kdy je člověk vyčerpaný a potřebuje znovu nabrat sílu. Reiki na dálku vnímám jako způsob, jak podpořit organismus v době, kdy už je psychika i tělo dlouhodobě přetížené. Mnoho lidí během Reiki popisuje hluboké uvolnění, zklidnění, lepší spánek nebo pocit vnitřní úlevy. Jako by tělo i mysl konečně mohly na chvíli povolit.

Věřím, že jemná podpora jako Reiki může člověku v náročném období ulevit a pomoci znovu najít větší klid a sílu. Současně ale vnímám jako důležité dívat se na člověka celostně — tedy nejen po energetické stránce, ale i po stránce psychické a fyzické.

Samotné „dobití baterek“ totiž často nestačí. Pokud se po krátké úlevě vrátíme zpět do stejného způsobu fungování, tělo se po čase znovu vyčerpá. A proto je důležité začít postupně měnit i svůj vztah k sobě. Učit se více vnímat vlastní potřeby, odpočívat bez pocitu viny a nezakládat svou hodnotu jen na tom, kolik toho zvládneme pro druhé.

Když je člověk dlouhodobě pod tlakem, bývá oslabená také nervová soustava a celé tělo. Proto může být důležité podpořit organismus i fyzicky — kvalitním spánkem, pobytem v přírodě, vědomým zpomalením, dechovými technikami, digitálním detoxem a někdy také vhodnými vitamíny a minerály. Velmi důležitý bývá například hořčík a vitamíny skupiny B, které podporují nervovou soustavu a zvládání stresu.

Možná naše únava není selhání. Možná je to jen zpráva, že už příliš dlouho jdeme proti sobě. A možná právě tam začíná skutečná změna. Stačí si to jen uvědomit ...

---

Související témata: Reiki na dálku, Individuální terapie Klíče